Moje tvorba

Setkání na Povrchu

15. září 2013 v 21:49 | Hana Adámková
Sedím na lavičce a koukám na poklidnou hladinu Temže. Snažím se tvářit přirozeně, ačkoli se mi útroby svírají trémou.
Na mém rameni náhle přistane něčí ruka. Uvědomím si, že jsem ho ani neslyšela přicházet. Tréma, ta je rázem pryč, při pohledu na chlapce, kterého mi popisoval Drake.
"Charlie," oslovím ho smyšleným jménem. Styxové mají uši všude.
"Rád tě vidím, Vivian." Horší jméno už vymyslet nemohl? Obejme mě a pak se vydáme k nedaleké cukrárně.
Když se usadíme do boxu ke zdi a servírka každému donese kopeček zmrzliny, Will mi položí ruku na stehno. Trochu se zachvěji, přeci jen není zcela k zahození. Takový roztomilý albínek. A přestože vím, že jsme tu kvůli Drakeově smrti, musím si přiznat, jak ráda ho poznávám. Stisknu jeho ruku a věnuji mu úsměv.
"Jaké to tam je?" zeptám se a myslím tím samozřejmě rub Země, planetu uvnitř planety, ten Ztracený svět v Podzemí.
"Nádherný," pronese a jeho oči se zatoulají kamsi do vzpomínek, "když nenarazíš na havěť." Jeho výraz ztvrdne a úsměv se vytratí.
Odtáhnu ruku a on si zcela přirozeně zastrčí do kapsy malé zařízení, které mi tu pro něj nechal náš společný přítel. Nevím k čemu je dobré, ale jak znám Drakea, určitě to Will využije.
"Díky za schůzku, tak zase někdy," prohodí Will po chvíli.
Je vidět, že má na spěch, zvedne se a hned zmizí. Myslí si, že jsme se viděli poprvé a naposledy. Ale to mě, hoch, ještě nezná.
Lítostivě opustím roztávající se zmrzlinu a vyjdu na ulici, kde vytáhnu GPS navigaci a na displeji hledám červenou tečku. Hned, jak ji spatřím kráčet po Park street, se v duchu zaraduji. Will na to malé překvapení, které jsem mu přišpendlila na kabát dosud nepřišel.
Myslíš, Wille Burrowsi, že bych si tě nechala pláchnout a dál seděla doma na zadku, zatímco pode mnou zuří válka?
To se pleteš!
Vykročím vpřed.

Vlčí zkouška

16. srpna 2013 v 13:37 | Hana Adámková
Vlčí zkouška je povídka, kterou naleznete i v tištěné podobě v osmém soutěžním sborníku internetové literární soutěže Rytiny. V pravidlech jsem nikde nenašla, že bych povídku nemohla publikovat po jejím otištění, takže to snad nebude vadit :)

Poslední večeře z krve

22. července 2013 v 22:24 | Hana Adámková

Povídka, kterou jsem původně psala do Francouzsko-literární soutěže (tehdy jako Aura), kterážto nějak vyšumněla v tichu a k velké škodě se v ní již nepokračuje, ikdyž mě to ohromně bavilo do ní psát. A taky jsem měla vždy tak pěkné hodnocení, no koho by to nepotěsilo, že. ;)


Na téma Francie-Poslední večeře-horor.
 
 

Reklama